Standard plemene
Vydrař
(Otterhound)
Standard FCI č. 294 / 21.04.1997 / F
Původ:Velká BritániePoužití:velký a silný honič, vyšlechtěný původně pro celodenní lov ve vodě, ale je schopný honit i na pevné zemi.
Klasifikace FCI:Skupina 6 honiči, barváři a plemena příbuzná
Sekce 1.1 velcí honičí
Nepodléhá pracovní zkoušce;
Celkový vzhled:je to velký pes s rovnýma nohama, bez vad, s hrubou srstí, hlava vyjadřuje
vznešenost, tělo je solidně stavěné, chody pružné akrok prostorný.
Dvojí hrubá srst a velké tlapy jsou jeho charakteristickými znaky. Pohyb je snadný.
Charakter/Povaha:je milý a má vyrovnanou povahu.
Důležité proporce:vzdálenost od špičky nosu ke stopu je o málo menší, než vzdálenost
od stopu k týlnímu hrbolu.
Hlava:je impozantní, čistě modelovaná, spíš hluboká, než široká. Čelo není nikdy svraštělé
ani vypouklé, výraz je přátelský a otevřený. Celá hlava kromě nosní houby je dobře
porostlá hrubou srstí, která tvoří na konci čenichové partie pěkný vous a malou bradku.
Mozkovna:je pěkně klenutá, ani hrubá, ani přehnaně velká, stoupá pozvolna od stopu
k týlnímu hrbolu, který není příliš výrazný. Jařmové oblouky jsou výrazné.
Stop:je výrazný, ne přehnaně hluboký.
Nos:je široký, s dobře otevřenými nozdrami.
Čenichová partie:silná a hluboká.
Pysky:jsou spuštěné, ale ne přehnaně vyvinuté.
Čelisti/Zuby:čelisti jsou silné a mohutné, zuby jsou dobře uložené a mají perfektní pravidelný
nůžkový skus, což značí, že horní řezáky překrývají ty spodní v těsném
kontaktu a jsou dobře a pravidelně postavené.
Oči:mají inteligentní výraz, nejsou příliš hluboko uložené v očních důlcích. Spojivky jsou jen
nepatrně viditelné. Barva oka a zbarvení okrajů očních víček je závislé na zbarvení
srsti(jedinec modrý s pálením, modrý s plavými znaky může mít oči oříškově hnědé).Žluté oko je nežádoucí.
Uši:jsou charakteristické pro plemeno. Ucho je dlouhé,zavěšené ve výši očního koutku.
Dosahuje bez problémů k nosní houbě, pokud jej natáhneme kupředu. Stáčí ve tvaru
vývrtky, jeho přední hrana se stáčí dovnitř, což je charakteristi cký závěs, na to je třeba
brát zřetel. Ucho je bohatě osrstěné a srst na něm tvoří třásně.
Krk:je dlouhý, mohutný, harmonicky vsazený do plecí, šikmo nesený, pěkně modelovaný.Mírný lalok je přípustný.
Tělo:mohutné.
Horní linie:je vodorovná.
Hřbet:je široký.
Bedra:jsou krátká a silná.
Hrudník:je hluboký, s hlubokým hrudním košem, oválného průřezu, žebra jsou dobře klenutá.
Není ani příliš široký, ani plochý. Žebra mají sklon šikmo k zádi, čímž vzniká
dostatek prostoru pro srdce a plíce.
Ocas:je vysoko nasazený a vysoko nesený pokud je pes vzrušený nebo v akci, nikdy není
stočený na hřbetě. Pokud je pes v klidu, může být nesený svěšený. U kořene je silný,
směrem ke konci se zeštíhluje. Poslední obratle dosahují až k hlezennímu kloubu.
Ocas je nesený rovně nebomírně prohnutý. Srst na spodní straně ocasu je obvykle
delší a hustší, než na jeho horní straně.
Hrudní končetiny:mají silné kosti, jsou rovné od lokte až po zem.
Lopatky:jsou šikmo uložené.
Záprstí:je silné a mírně šikmé.
Pánevní končetiny:velmi silné a silně osvalené ať se na ně díváme z jakéhokoli úhlu.
Při pohledu zezadu nejsou ani příliš široce, ani příliš úzce postavené.
Zaúhlení pánevních končetin je střední. V přirozeném postoji jsou
v jedné vertikále zadní strana pánevních končetin ahlezna. Mezi prsty
musí být zřetelná plovací blána.
Pohyb:v kroku je pohyb velmi pružný, nohy se pohybují nízko u země. Pes přechází
bezprostředně do aktivního klusu, volného a pravidelného, s dlouhým krokem.
Cval je hladký s mimořádně prostornou akcí.
Srst:je dlouhá (48 cm), hustá a rousná, tvrdá a odolná proti povětrnostním vlivům, ale není
drátovitá. Má rozcuchaný vzhled.Srst na hlavě a vnitřní straně nohou je normálně
mnohem jemnější. Podsada je dobře patrná. Textura krycí srsti i podsady je poněkud
mastná. Srst se nesmí upravovat pro prezentaci na výstavě. Pes musí být předváděn
v přirozeném stavu.
Zbarvení:všechny barvy, jaké známe u honičů, jsou přípustné.Jednobarevná, šedavá,
ocelová,červená, pšeničná, modrá. U těchto zbarvení se mohou vyskytovat malé
bílé znaky na hlavě,na hrudi, na tlapkách a na konci ocasu. Psi bílí mohou mít
nevelké citronové, modré nebo jezevčí (barva jezevce) znaky.
Další přípustná zbarvení jsou černá s pálením, modrá s pálením, černá a
krémová nebo hnědá (játrová), plavá a hnědá, plavá a bílá.
Nepřípustná zbarvení:hnědá a bílá, bílý trup s jasně oddělenými černými
a rezavými plotnami.
Pigmentace musí být v souladu s barvou srsti, i když nemusí být stejná, jako
zbarvení srsti.Například plavý jedinec může mít nosní houbu a okraje očních
víček hnědé. Připouští se malé depigmentované skvrny na nosní houbě.
Kohoutková výška:okolo 69 cm pro psy
okolo 61 cm pro feny
Chyby:Všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a
musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti a jejich vlivu
na zdraví a spokojenost psa.
Všichni jedinci, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování,budou vyloučeni.
NB:Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.